MUDr. Martin Palička: Proč nezanedbávat prevenci a jak předcházet nemocem?

Strach z lékařů, nedostatek času nebo pocit, že jsme zdraví. To jsou nejčastější důvody, proč lidé odkládají preventivní prohlídky. V ordinaci pak často vídám opačný extrém, kdy pacient přichází až ve chvíli, kdy se objeví obtíže, které už nelze přehlédnout. Přitom právě prevence patří mezi nejúčinnější nástroje moderní medicíny. Řada onemocnění vzniká plíživě a dlouho nezpůsobuje žádné příznaky. To platí jak pro kardiovaskulární onemocnění, tak pro některé nádorové choroby. Cílem preventivní zdravotní péče je zachytit rizikové faktory nebo samotné onemocnění v době, kdy je léčba jednodušší, šetrnější a zpravidla i úspěšnější.

Ve své praxi onkologa opakovaně vidím, jak zásadní rozdíl dokáže udělat včasný záchyt. Nádor zachycený během preventivního vyšetření bývá často léčitelný zcela jinak než onemocnění diagnostikované až ve chvíli, kdy se objeví příznaky. Pokud přemýšlíte, jak předcházet nemocem, odpověď není složitá. Základem je kombinace zdravého životního stylu, pravidelných preventivních prohlídek a využívání screeningových programů, které jsou v České republice dostupné.

Jaké jsou typy prevence a na co všechno máte nárok?

Když se řekne prevence, většina lidí si představí návštěvu lékaře. Ve skutečnosti je však prevence mnohem širší pojem a zahrnuje několik úrovní.

Primární prevence

Primární prevence se zaměřuje na to, aby nemoc vůbec nevznikla. Největší roli zde hraje životní styl.

Patří sem především: 

• nekouření,
• pravidelný pohyb,
• vyvážená strava,
• dostatek spánku,
• zvládání stresu,
• udržování zdravé tělesné hmotnosti,
• omezení nadměrné konzumace alkoholu.

Právě zde máme největší možnost ovlivnit vlastní zdraví. Pokud se ptáte, jak předcházet nemocem, začíná odpověď právě u každodenních návyků. Součástí primární prevence je také očkování. Vedle dětských očkovacích programů hraje významnou roli například očkování proti HPV, hepatitidě B, chřipce nebo pneumokokovým infekcím u rizikových skupin obyvatel.

Sekundární prevence

Sekundární prevence slouží k odhalení onemocnění ještě před vznikem příznaků.

Patří sem například:

• mamografický screening,
• screening rakoviny tlustého střeva a konečníku,
• screening karcinomu děložního hrdla,
• screening karcinomu plic,
• program časného záchytu karcinomu prostaty,
• preventivní laboratorní vyšetření.

Právě zde se často rozhoduje o budoucím průběhu léčby. Rozdíl mezi nádorem zachyceným ve screeningu a nádorem diagnostikovaným až na základě příznaků může být zásadní jak z pohledu léčby, tak prognózy.

Terciární prevence

Tato forma prevence se týká lidí, kterým již bylo onemocnění diagnostikováno. Jejím cílem je zabránit komplikacím, zpomalit progresi nemoci a zachovat co nejlepší kvalitu života.

Kvartérní prevence

Prevence neznamená podstupovat co nejvíce vyšetření. Moderní medicína si uvědomuje, že některá vyšetření nebo léčebné postupy nemusí pacientovi přinést žádný skutečný prospěch. Proto je důležité konzultovat zdravotní obtíže s lékařem a vyhnout se samodiagnostice nebo zbytečným výkonům bez jasného přínosu.

Co hradí zdravotní pojišťovna?

Dobrou zprávou je, že většina základní preventivní péče je v České republice hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To zahrnuje pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, gynekologa a stomatologa i většinu organizovaných screeningových programů.

 Nad rámec zákonných preventivních programů nabízejí zdravotní pojišťovny také různé bonusové příspěvky. Nejčastěji jde o příspěvky na očkování, dentální hygienu, pohybové aktivity, odvykání kouření nebo vybraná preventivní vyšetření. Konkrétní nabídka se mezi jednotlivými pojišťovnami liší a pravidelně se mění, proto je vhodné sledovat aktuální programy své zdravotní pojišťovny.

Prohlídky, vyšetření a screeningy pro dospělé: jak se v tom vyznat a kdy se mám kam objednat?

Mnoho lidí si plete preventivní prohlídku, screening a specializované vyšetření. Přestože spolu souvisejí, jejich účel je odlišný. Preventivní prohlídka hodnotí celkový zdravotní stav člověka a pomáhá odhalovat rizikové faktory různých onemocnění. Screening je naopak cílené vyšetření zaměřené na odhalení konkrétní choroby u lidí, kteří nemají žádné příznaky. Typickým příkladem je mamografie nebo screening rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Preventivní prohlídka

Preventivní prohlídka je základním pilířem preventivní zdravotní péče. Lékař při ní hodnotí celkový zdravotní stav, sleduje rizikové faktory a doporučuje další postup podle věku, rodinné anamnézy nebo životního stylu.

Screening

Screeningové programy jsou zaměřeny na časný záchyt konkrétních onemocnění. V České republice jsou zavedeny zejména programy zaměřené na rakovinu prsu, kolorektální karcinom, karcinom děložního hrdla, karcinom plic a nově také karcinom prostaty.

Specializované vyšetření

Některá vyšetření provádějí odborní lékaři na základě doporučení praktického lékaře nebo specialisty.

Patří mezi ně například:

• kolonoskopie,
• mamografie,
• ultrazvuková vyšetření,
• vyšetření štítné žlázy,
• specializovaná laboratorní vyšetření.

Na většinu preventivních prohlídek se pacient objednává sám. Platí to například pro preventivní prohlídku u praktického lékaře, gynekologickou prohlídku nebo návštěvu stomatologa. U některých specializovaných vyšetření a screeningových programů může být potřeba doporučení praktického lékaře nebo specialisty. Pokud si nejste jistí, je právě praktický lékař tím, kdo vám pomůže se v systému preventivní péče zorientovat.

Preventivní prohlídky pro dospělé a děti: co si zapamatovat a jak často kam máte chodit?

Dospělí by si měli hlídat především následující termíny:

Prohlídky a jejich doporučená frekvence

• praktický lékař: 1× za 2 roky,
• gynekologická preventivní prohlídka: 1× ročně,
• stomatologická prohlídka: pravidelně dle doporučení lékaře, nejméně 1x ročně,
• mamografie: od 45 let každé 2 roky,
• screening kolorektálního karcinomu: od 50 let dle doporučeného programu,
• program časného záchytu karcinomu prostaty: od 50 let dle aktuálních doporučení.

U dětí probíhají preventivní prohlídky podle harmonogramu stanoveného pediatrem. Jejich cílem je sledovat růst, vývoj a včas zachytit případné zdravotní problémy.

Jak probíhá preventivní prohlídka u praktického lékaře?

Právě tato otázka patří mezi nejčastější. Mnoho lidí má obavy, že je čeká nepříjemné nebo bolestivé vyšetření. Ve skutečnosti bývá preventivní prohlídka jednoduchá a většinou nezabere více než dvacet minut.

Lékař se zaměřuje především na:

• osobní a rodinnou anamnézu,
• aktuální zdravotní stav,
• krevní tlak,
• tělesnou hmotnost a výšku,
• základní fyzikální vyšetření,
• vyhodnocení rizikových faktorů.

Součástí preventivní prohlídky mohou být také laboratorní vyšetření krve a moči zaměřená například na hladinu cholesterolu nebo krevního cukru. U pacientů s rodinnou zátěží, podezřelými příznaky nebo nálezem při klinickém vyšetření může lékař doporučit také vyšetření štítné žlázy. Nejedná se však o standardní screeningové vyšetření prováděné u celé populace.

U mužů ve vyšším věku může být součástí prevence také program časného záchytu karcinomu prostaty. Ten je založen především na vyšetření PSA z krve a případném dalším dovyšetření podle výsledků. Cílem je zachytit nádor prostaty v době, kdy je ještě dobře léčitelný.

Zdravý životní styl jako prevence mnoha onemocnění

Přestože moderní medicína nabízí stále dokonalejší diagnostiku a léčbu, největší vliv na zdraví máme často my sami. Pravidelný pohyb, kvalitní strava, dostatek spánku a omezení rizikových návyků představují základní pilíře zdravého životního stylu.

Doporučuje se alespoň 150 minut pohybové aktivity týdně. Nemusí jít o intenzivní sportovní výkon. Význam má i pravidelná chůze, jízda na kole, plavání nebo turistika.

Stejně důležitá je strava. Většina odborných doporučení se shoduje na dostatečném příjmu zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků, luštěnin a kvalitních zdrojů bílkovin. Naopak je vhodné omezovat nadměrnou konzumaci ultrazpracovaných potravin, slazených nápojů a alkoholu.

Velkou roli hraje také spánek a zvládání stresu. Dlouhodobý stres, nedostatek spánku a chronická únava mají prokazatelný vliv na vznik řady civilizačních onemocnění.

Jaká je prevence proti rakovině a kardiovaskulárním nemocem?

Nádorová onemocnění a nemoci srdce a cév patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice. Současně jde o skupiny nemocí, jejichž riziko lze významně ovlivnit.

Prevence rakoviny stojí především na nekouření, zdravé tělesné hmotnosti, pravidelném pohybu, omezení alkoholu a účasti ve screeningových programech. Významnou roli hraje také ochrana před nadměrným UV zářením a některá očkování, například proti HPV. V onkologické ambulanci pravidelně potkávám pacienty, u kterých byl nádor zachycen náhodně během preventivního vyšetření. Právě u nich bývá léčba výrazně jednodušší a šance na úplné vyléčení podstatně vyšší. Proto považuji prevenci rakoviny za jednu z nejdůležitějších oblastí moderní medicíny.

 Podobně je tomu u kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelné kontroly krevního tlaku, hladiny cholesterolu a krevního cukru dokážou odhalit rizikové faktory ještě před vznikem infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Závěrem

Prevence není o hledání nemocí za každou cenu. Je o tom dát si šanci zachytit problém v době, kdy ho ještě lze jednoduše řešit.V onkologické ambulanci pravidelně potkávám pacienty, u kterých byl nádor zachycen náhodně během preventivního vyšetření. Právě u těchto lidí bývá léčba méně zatěžující a šance na dlouhodobé vyléčení výrazně vyšší. Na druhé straně vídám i pacienty, kteří preventivní péči roky odkládali a přicházejí až ve chvíli, kdy se objeví příznaky pokročilého onemocnění. Pravidelná preventivní prohlídka, účast ve screeningových programech a zdravý životní styl sice nezaručí, že člověk nikdy neonemocní. Významně však zvyšují pravděpodobnost, že případný problém zachytíme včas. A právě to je hlavním cílem moderní preventivní zdravotní péče.

MUDr. Martin Palička